Jsou lidé, kteří projdou naším životem zcela nepovšimnuti. Ale to neznamená, že by neprožili svůj životní příběh naplno a poctivě. Do naší paměti se však jejich působení vryje jen velmi letmo. U Jiřího Šuchmana to bylo jinak. Zvláště v posledních letech nevyhledával sice příliš družnou společnost, přesto byl výrazným a nepřehlédnutelným. Byl svůj. S některými jeho názory jsem sice někdy nesouhlasil, ale každé setkání s ním bylo podnětné.
V Domažlicích vytvořil galerii moderního umění, kam zval význačné umělce. Několikrát u něj také vystavoval malíř, ctitel a obdivovatel okolí Kdyňska Michael Rittstein. Bohužel JUDr. Jiří Šuchman zemřel ve věku, kdy mohl a možná chtěl svou podnikatelskou a především galerijní činnost rozšiřovat, své vědomosti a znalosti předávat. Byl člověkem přemýšlivým, své názory prosazoval velmi houževnatě, ale pokaždé u toho používal logických argumentů. Rozhodně se do povědomí všech, kteří ho znali, zapsal jako osobnost, kterou nešlo přehlédnout.
Dne 9. září 2022 mne velmi překvapila zpráva o úmrtí Jirky Šuchmana. Trvalo mi delší čas,nežli jsem byl schopen věnovat mu a napsat tuto vzpomínku. Jirku jsem poprvé potkal jako čerstvý student domažlického gymnázia,tehdy humanitní větve,kdy nebyl ani čas se blíže seznámit,protože se po měsíci školní docházky odstěhoval. Znovu jsme se setkali při příležitosti Jirkova plánu založit výstavní galerii v prostorách společnosti Dorka. Jirka byl sice vystudovaný právník,ale vždy jej zajímalo výtvarné umění a bibliofilie Ptal se mne tehdy,zdali bych mu neporadil,jak spravovat galerii a co vše to obnáší. V počátcích existence galerie jsem nešetřil odborným poradenstvím,ani pomocí na realizaci instalací výstav,časem ale jsem se stále více věnoval staršímu umění a restaurování porcelánu a obrazů starých mistrů,kdy na moderní výtvarné umění nezbývalo příliš času. Byl jsem pak vystřídán zejména akademickým malířem a sklářem Standou Honzíkem.
Galerie Dorka otevřela své prostory 1.5.2004. Za éru své činnosti uspořádala více než 120 výstav. Jirka se stal nadšeným galeristou a postupně se vypracoval v osobnost znající mnohé z kuchyně moderního výtvarného umění. Galerie jeho zásluhou přivítala ve svých prostorách nejedno významné jméno českého moderního a současného umění. Vytvořil si bohatou databázi mnohdy přátelských kontaktů s vystavujícími umělci,od nichž vždy některé dílo po výstavě zakoupil,či do fondu galerie získal darem.Kvalitou programového kalendáře tak mohla Dorka konkurovat a také konkurovala mnohem známějším galeriím v republice včetně těch pražských. Bohužel část výtvarně a kulturně zaměřené veřejnosti v Domažlicích si tyto hodnoty dostatečně neuvědomovala především ke své škodě. Nicméně si galerie Dorka vydobyla v republice uznání a ohlas. Jirka byl nejen mecenášem galerie,ale i nadšeným programovým „ředitelem“a činovníkem a realizátorem instalací. Dbal i na kvalitu pozvánek k vernisážím,k vystavení dokumentů přibližujícím podrobněji autora atd. Zkrátka se vypracoval v profesionálně zaměřeného galeristu. Vydal též krásnou biografii nedávno zemřelého výtvarníka žijícího v Paříži Františka Januly,s nímž jej pojilo hluboké přítelství. O Jirkově činnosti by se dalo ještě dlouho psát. Jeho organizace a nápad se Salony,kdy vedle vystavených děl autorů se diskutovalo s přítomnými umělci vždy k závěru kalendářního roku přispěly k mnohým zajímavým názorům mezi uměnímilovnou veřejností a pozvanými umělci. S Jirkou odešel člověk,který pro galerii neúnavně pracoval a vydobyl jí pozoruhodný kredit. Jirka mi bude chybět a mnohé disputace s ním na filosofická a umělecká témata též.
Ano, přišel čas na JARNÍ PRÁCE. Rýč, hrábě a vidle. Prosíme, seznamte se. Nebude to na škodu. Ani trocha výtvarně pojatého lovu ostatně neuškodí.
Výstavu obrazů a prací na papíře nám blízkého Miroslava Maliny (dokladem budiž sedm kreseb vytvořených pro naši galerii a jí věnovaných) doplňují keramické artefakty sochaře Miroslava Olivy.
V tomto případě zasluhují zvláštní pozornosti „Koně do nebes“ a jistě i „Poslední večeře“ – oboje výtvarně dokonalé a o lecčems i dnes vypovídající.
První návštěvnice výstavu shledala „jemnou“, my navíc i „křehkou“.
Děkujeme oběma Miroslavům Mirkům za výstavu a vám za návštěvu.
známý především jako režisér dokumentárních filmů, ale také výtvarník a společně s Radkem Pilařem zakladatel a průkopník českého videoartu, s naší galerií spolupracuje již řadu let.
Je autorem proslulého cyklu „Výtvarnické konfese“, vícero autorů spojených s naší galerií tak zachytil v působivých dokumentech (kupř. František Janula, Boris Jirků, Mikoláš Axmann, Michal Šarše, Zdeněk Tománek…). Neméně významná je ovšem i jeho experimentální filmová tvorba.
Ukázky jeho práce můžete předběžně shlédnout kupř. na
pokud jde o tvorbu experimentální, která je řazena mezi padesát nejvýznamnějších videoartových počinů světa.
Díky laskavosti Petra Skaly nám bylo umožněno nabídnout našemu publiku jednotlivé tituly z jeho tvorby k prodeji, na samotným autorem pořízených DVD. Případným zájemcům rádi zodpovíme veškeré dotazy týkající se této nabídky a možností koupě. Zde ve formátu pdf přikládáme soupis jeho děl a informativní text „Petr Skala: Experimentální film a proměna člověka v čase“.
Protože covidové třeštění neutichá, obrátili jsme se s další výstavou opět na náš depozit a výsledkem je ZIMNÍ SALON. Zastoupení jsou naši oblíbení autoři – v abecedním pořadí Alena Anderlová, Ondřej Basjuk, Igor Grimmich, Martin Salajka a Jiří Voves.
Pokud na vás výstava bude působit dejme tomu trochu truchlivě, je to pěkný příklad zdání, které klame. Hladiny našich přirozených protilátek a optimismu stále stoupají.
Sochař Michal Šarše připravil pro naši galerii již třetí výstavu, tentokrát pod názvem Hovory o smrti. Jakkoliv by se mohlo zdát, že autor uchopil “aktuální“ téma, v jeho případě tomu tak rozhodně není. Většina společnosti je více či méně záměrně vedena k tomu, aby smrt jako fenomén prakticky vytěsnila. Michal Šarše si je jasně vědom, že není života bez smrti a stejně tak není smrti bez života. A že nejde, jak by se mohlo zdát, o striktně protikladné, oddělené entity, o „buď a nebo“. Vztah života a smrti je téma, nad kterým stojí za to uvažovat, o kterém je možno hovořit.
Michal Šarše tak činí svými sochami a obrazy, které s pečlivostí jemu vlastní vybral a jejichž kombinaci promyslel právě pro prostor naší galerie. O autorovi a jeho obsáhlé tvorbě psát zde podrobněji není možné, ale informací v tomto směru naleznete ve virtuálním světě nepřeberně. Z většiny z nich plyne, a to jediné zde zmiňujeme, že jako sochař je zcela výjimečný, s kýmkoliv jiným v evropském kontextu, kam je právem řazen, nesrovnatelný.
A za pozornost jistě stojí i jedna z autorových zásadnějších instalací plastik ve veřejném prostoru, totiž socha „Umlčovaným“, kterou žádný pozorný návštěvník Domažlic nepřehlédne.
Letní salon jsme pojali jako vzpomínku na výstavy uplynulých let, které nám byly zvláště milé. Vystaveny jsou obrazy Aleny Anderlové, Ondřeje Basjuka, Jiřího Brázdy, Borise Jirků, Aleše Knotka, Aleše Krejči, Jiřího Mikesky, Miroslava Pošvice, Michala Singera a Jakuba Tomáše. Doprovod jim tvoří skleněné plastiky Stanislava Honzíka. Celkově jsme názoru, že by vás tato výstava mohla potěšit. Rádi vás v naší galerii uvítáme.
„Nebe sklepa„ je čtvrtou samostatnou výstavou Mikoláše Axmanna v Galerii DORKA. Po pěti letech tak zjišťujeme, kterým směrem se nyní ubírají jeho nejen výtvarné zájmy a s potěšením konstatujeme, že se nadmíru shodují se zájmy našimi. Rozhodně pokud jde o víno a vše s vínem spojené.
O mistrovství autora pokud jde o grafické práce je celkem zbytečné mluvit, je známo všeobecně. Menší povědomí panuje o unikátních autorských knihách, kterým se průběžně věnuje, a tak kromě více než dvou desítek litografií na kartonu a plátně představujeme i zatím poslední z nich. Kniha „Střepník“ byla vyhotovena jen ve dvou výtiscích, ale vydáno bylo i cenově dostupné faksimile, které jsme na výstavu zařadili.
Zájemcům o výstavu. která potrvá do poloviny června doporučujeme, aby se ohlásili na tel. č. 725 491 990.
Tedy v době, kdy lze jen těžko uspořádat autorskou výstavu, jak jsme je v naší galerii pojímali. V době, kdy prožíváme dříve nepoznané. Že i to bylo v lecčems k něčemu dobré, jako každá nová zkušenost, nám ale nejspíš dojde s velkým zpožděním. Tak se vracíme k minulému jako k vizi toho, co možná znovu bude.
Titul výstavy jsme si vypůjčili z dřevorytu Zdeňka Mézla. Z depozitáře jsme vybrali výhradně práce na papíře těch autorů, kteří u nás vystavovali. Celkově téměř monochromatický výraz této výstavy nebyl záměrem, spíše jaksi samovolně vyplynul. Rozhodně netruchlíme, těšíme se na lepší časy. Vystaveny jsou práce těchto autorů: Václav Bláha, Ivan Bukovský,Václav Fiala, Ivana Hejduková, Vladimír Kopecký, Jiří Kornatovský, Zdeněk Mézl, Jiří Mikeska, Petr Štěpán.
Pozvání do Galerie DORKA/Ateliéru Janula přijal Zdeněk Tománek. Kromě toho, že se s Františkem Janulou osobně zná, oba chovají respekt k dílu toho druhého. Zdeněk Tománek je ovšem i přítel naší galerie, kde již několikrát vystavoval. Pro stávající expozici jsme spíše namátkou z jeho bohaté tvorby vybrali něco málo obrazů a bronzů. Něco málo proto, že jsme víceméně dbali na barevné sladění, na druhou stranu se chystáme tuto expozici nejméně dvakrát obměnit v jiné barevnosti.
V Galerii DORKA/Ateliéru Janula hostíme tentokrát Borise Jirků. Je to výstava neplánovaná, tudíž spontánně sestavená. Inspirací k ní byla monumentální socha „LEVITACE“, kterou Boris Jirků připravuje pro veřejnou instalaci v Praze. Těšíme se na ni tak, že jsme si neodepřeli vystavit model této sochy a doplnit jej několika obrazy a především serigrafiemi, které nás nepřestávají fascinovat dokonalou linkou, jíž autor suverénně vládne.
V sobotu 21.3.2020 byla bez vernisáže – ze zřejmých důvodů – zahájena výstava malíře a grafika Aleše Krejči. Mnohým z vás je znám jako významný představitel českého imaginativního umění. Někdejší žák grafického oddělení Školy umeleckého priemyslu v Bratislavě absolvoval speciální ateliér plakátu a knižní grafiky u profesora Františka Muziky na VŠUP v Praze. Paralelně s dlouholetým působením v grafických oborech autor nepřestal nikdy v hledání autentického výrazu na poli fantasijní malby, jehož výsledky prezentoval více než čtyřmi desítkami autorských výstav doma i v zahraničí. Vycházeje ze surrealistických východisek rozšířených o některé postupy informelu šedesátých let, obohacuje dnes devětasedmdesátiletý autor osobitým vkladem současnou českou výtvarnou scénu fantaskního symbolismu. Tato prodejní výstava je prodloužena do 25. června 2020.
V renomované Galerii Hřivnáč v Opavě byla zahájena výstava prací Františka Januly pod názvem C´est moi. Autor se v Opavě představuje poprvé, proto jednak onen název, jednak i výběr obrazů. Ten pokrývá rozpětí od realistických prací po abstrakce, opět na různorodých materiálech, jak je pro autora typické. Výstava potrvá do 18. ledna 2020. (foto Galerie Hřivnáč)
ZIMNÍ VÝSTAVA FRANTIŠKA JANULY
V tvorbě Františka Januly se můžeme setkat s použitím nejrůznějších materiálů. Do nyní instalované výstavy jsme zařadili velké práce na linoleu, menší jsou ryté a malbou dotvořené na dřevěných deskách. K pracím na kartonu se váže historka o jejich využití z nouze před výstavou v proslulé galerii ABCD na pařížském bulváru Saint-Germaine. Malíř jako věčný bohém tehdy neměl na plátna a barvy a celou výstavu proto připravil z prořezávaných a jinak upravených obyčejných kartonů. Prakticky celé výstava se tehdy prodala. Pár zbylých prací je naštěstí v našem depozitu.
FRANTIŠEK JANULA – VZPOMÍNKY V ZAPRÁŠENÉM KUFRU
S potěšením si dovolujeme oznámit, že po vícero peripetiích byla vydána další kniha Františka Januly. Jedná se o soukromý tisk v nákladu pouhých 150 výtisků a je k mání výhradně v Galerii DORKA v Domažlicích.
HOST FRANTIŠKA JANULY
Galerie DORKA má tu čest opět přivítat ve svých prostorách Michaela Rittsteina, tentokrát u příležitosti jeho životního jubilea. V rámci programu Host Františka Januly jsme ze soukromých sbírek sestavili kolekci spíš menších prací, akrylů a olejů na plátně z let 2005 až 2015. Nezaměnitelný autorův výraz, malířské mistrovství i náměty jeho obrazů jistě potěší každého návštěvníka. Výstava s názvem „Ve vlnkách“, která potrvá do 3. listopadu 2019, tak předznamenává výstavu „Ve vlnách“, připravovnou v Jízdárně Pražského hradu.
FRANTIŠEK JANULA / ENCHANTÉ
Pod názvem Enchanté (Těší mě) jsme 4.6.2019 zahájili celkem obsáhlou výstavu Františka Januly v Galerii Drahomíra v Karlových Varech. Protože jde o první představení autora v tomto městě, pokusili jsme se naznačit šíři jeho záběru od nejstarších realistických kreseb a maleb až po současná díla veskrze abstraktní. Instalovano bylo na osmdesát prací, z nich mnohá v Čechách poprvé.
V rámci vernisáže byl v Kině Drahomíra promítnut i zcela nový, téměř hodinový film Petra Skaly o Františku Janulovi, který sklidil potlesk publika.
Výstava potrvá do 31.7.2019.
FRANTIŠEK JANULA – LETNÍ EXPOZICE
Pro léto letošního roku jsme připravili svěží expozici z kolekce akrylů, tentokrát na zvláštním materiálu – textilii ze skleněného vlákna. Jako vždy jsme řešili problém, které věci se nám do expozice již nevejdou. Nakonec je to možná dobře, budeme moci obdobnou výstavu zopakovat příští rok. A také proto, že k ní báječně chutná vlašský ryzlink z Ořechové hory, z vinařství pana Vicana.
Nad rámec běžné informace o výstavě si dovolujeme upozornit, že 4.6.2019 bude v Galerii Drahomíra v Karlových Varech zahájena výstava František Janula/Enchanté. Další informace přineseme i na těchto stránkách.
HOST FRANTIŠKA JANULY
Galerie DORKA a Ateliér JANULA otevírají program „Host Františka Januly“, který tu a tam představí práce některé osobnosti, jež má blízko lidsky či umělecky, nejlépe obojí, k naší galerii a jejíž tvorba je nám blízká.
Prvním z vystavujících je – jak jinak – Michal Singer…
Galerie DORKA (Ateliér Janula) se v roce 2018 zabývala obměňovanou expozicí vesměs abstraktních prací Františka Januly, čímž naplňovala úkol, který si předsevzala. S radostí jsme vítali návštěvníky s pracemi našeho autora již obeznámenými i vícero zcela nových a kvitujeme s povděkem, že nám zachovávají trvalou přízeň. Je tomu tak i díky facbookovému profilu Františka Januly, který získává další a další přátele, jakkoliv je vlastně veřejně přístupný. Společně se ovšem shodujeme na tom, že virtuální a skutečná realita se významně liší.
Jako šťastné se ukázalo propojení galerie s vinotékou, kterou jsme v květnu převzali od původního nájemce a nyní ji provozujeme ve vlastní režii. Dosahujeme tím efektu vpravdě synergického, jak tomu ostatně pokud jde o výtvarno a víno bylo vždy.
Pro přátele a příznivce Františka Januly dále s potěšením předběžně avizujeme vydání nové jeho knihy. Podrobnosti si nyní necháváme jako překvapení. Jisté je jen to, že kniha vyjde do poloviny příštího roku a bude představena na některé z vernisáží v Domažlicích či jinde.
Pomalu končí „Rok Františka Januly“, který jsme si užili nad veškerá očekávání. Splnili jsme celé zadání tak, jak jsme si je uložili, a zdaleka nejen to. Připravili jsme Nadační fond Galerie DORKA, který bude spravovat depozit prací Františka Januly v prakticky nových prostorách ATELIÉRU JANULA. A tuto radost jsme si umocnili otevřením vinotéky se skvělými víny (především Vinařství Spielberg) a „Prvním nevinným vinným večírkem“. Věřte, že se podařil. Další budou následovat.
A jelikož nic není náhoda, nepozastavujeme se nijak zvlášť nad tím, že právě před rokem, 9.12.2016, vyšla naše kniha o Františku Janulovi – Hostinato rigore.
Jste srdečně vítáni v ATELIÉRU JANULA k prohlídce stálé (a průběžně obměňované expozice) a samozřejmě i k ochutnání v každém ohledu výtečného vína. „Dobré věci musí uzrát“ je motto Vinařství Spielberg. Bereme si je za své, protože víme, že dílo Františka Januly také zraje a nepochybně prokáže dříve či později svou trvalou nadčasovou hodnotu.
LITERÁRNÍ PODVEČER
Třetí vernisáží v rámci „Roku Františka Januly“ představuje Galerie DORKA další, a to tu nejdůležitější polohu jeho tvorby – abstraktní malbu. Věříme, že zaujme naše publikum stejně jako dvě předchozí výstavy. Ostatně jsme rozhodnuti nadále prezentovat v průběžně obměňovaných expozicích právě abstraktní práce Františka Januly.
Protože náš autor je nejen malíř, ale i básník, který vydal již několik svazků své poezie, chceme vernisáž ozvláštnit malým literárním podvečerem. Arnošt Goldflam je nanejvýš povolán k tomu, aby jeho verše přednesl, neboť sám vidí Františka Janulu jako „kolos rhodský“, rozkročený mezi výtvarné umění a poezii.
Vernisáži dne 24.6. byla otevřena letošní druhá výstava „Roku Františka Januly“ pod názvem ATELIÉR JANULA. Byl tak zahájen provoz v nově upravených prostorách galerie, která zároveň deponuje stovky prací tohoto autora. Na výstavě jsou představeny práce z přelomu 50. a 60. let – vesměs akty a portréty, a také čtyřicítka kreseb z let 1967-1970, tedy z období nového začátku malířské tvorby Františka Januly v Paříži.
Pro zájemce o dílo Františka Januly si dovolujeme zmínit, že jsme vytvořili i jeho profil na facebooku, kam průběžně umisťujeme jeho kresby, malby, básně a vůbec vše, co se jej týká. Kniha o životě a díle FJ je pod názvem Hostinato rigore k dostání v internetovém knihkupectví www. kosmas.cz, i jinde.
STOPY SVOBODY
V rámci „Roku Františka Januly“ proběhl v Libri Prohibiti jednak literární večer, na kterém Arnošt Goldflam přednášel verše se sbírky „Paříž“ Františka Januly, jednak byla vernisáží dne 27.4. zahájena výstava „Stopy svobody“. Představujeme na ní kresby, koláže a monotypy, tedy velmi různé výtvarné techniky, které snad alespoň naznačují šíři záběru tohoto mimořádného malíře.
Svoboda totiž, ať ji definujeme jakkoliv, je rozhodujícím principem určujícím jak život, tak tvorbu Františka Januly. Ve druhém případě se projevuje používáním nejrůznějších technik a materiálů, především ale tím, že není brán sebemenší ohled na vkus publika, resp. na komerční či jiný povrchní účel. Veškeré práce tohoto umělce jsou určeny výhradně jeho invencí a výsostným uměním jsou právě proto, že nikomu a ničemu neslouží.
v roce životního jubilea Františka Januly, poté, kdy skončila stá výstava v naší galerii, rozhodli jsme se našemu z více důvodů nejdůležitějšímu autorovi věnovat celý letošní rok. Z povánky je zřejmé, které akce jsou již víceméně připraveny, další budou následovat letos i v roce příštím. Tato podstatná změna našeho dosavadního provozu je doprovázena i přebudováním naší galerie na „projekt“ zatím pracovně nazvaný ATELIÉR JANULA.
Jeho smyslem bude průběžně představovat dílo Františka Januly odborné i laické veřejnosti, spravovat rozsáhlou kolekci jeho prací (jedinou v České republice), doplňovat ji a kompletovat tak, aby poskytovala ucelený obraz o životě a výtvarném úsilí skutečně jedinečného malíře, grafika, tvůrce objektů i básníka. Těšíme se, že vás na podzim přivítáme v nově upravených prostorech naší galerie, které snad budou evokovat atmosféru skutečného ateliéru, včetně příjemného zázemí k přátelskému posezení.
Výstava DORKA 100 poněkud neskromně upozorňuje na snad trochu zvláštní skutečnost, totiž že naše galerie uspořádala ji devětadevadesát autorských výstav a ročních bilančních Salonů. V počátku tohoto roku, kdy jsme si uvědomili, jak rychle se stá výstava blíží, padlo rozhodnutí ohlédnout se zpět nejen za uplynulým rokem, ale i těmi předešlými. „Apokalypsa, aneb konec našich dnů“, byl název první výstavy galerie DORKA. Konala se 1. května 2004 – v den kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Otevřeli jsme si, dva přátelé, vlastní galerii pro radost. Výstavu jsme nainstalovali, pozvali další přátele a prostě odemkli. Vernisáž se tehdy nekonala, jen jsme si udělali radost. Byla ovšem tak veliká, že jsme pokračovali, a to počínaje třetí výstavou regulérními vernisážemi s tištěnou pozvánkou. Pozvánek je tudíž „pouze“ 98, výstav do dneška je rovná stovka. Ona radost nám dosud vydržela a stále trvá, za což patří dík především příznivcům a návštěvníkům galerie. A tak vlastně právě oni jsou skutečnými autory výstavy, která nese název DORKA 100. Mimo naši vůli je ovšem skutečnost, že v příštím roce se dožívá 85 let jeden z našich nejmilejších a nejpřednějších autorů – František Janula. Tento malíř a vůbec všestranný výtvarník je takovou osobností, která si zaslouží, abychom jí věnovali celý následující výstavní rok, po který se budeme jak v obměňovaných expozicích, tak na těchto stránkách s jeho díly potkávat.
Františku Janulovi i vám všem přejeme v roce 2017 pevné zdraví.
HOSTINATO RIGORE
Od roku 1969 v Paříži žije a tvoří český malíř František Janula. Tento žák Josefa Kaplického za téměř sedmdesát let soustavné práce vytvořil pozoruhodné dílo, které dříve či později nebude moci být přehlédnuto. František Janula prožil a dosud žije bohatý život pokud jde o prostředí, ve kterých se pohyboval i pokud jde o osobnosti, se kterými se setkal. Jeho učiteli byli mmj. Emil Filla, Jan Bauch, František Tichý. Od přelomu padesátých a šedesátých let vystavoval v Čechách a poté, kdy odešel z víceméně zajištěného postavení, uskutečnil přes sto výstav v Evropě, především ve Francii. Byl prvním z výtvarníků, který měl kdysi ateliér na Novém Světě a zažil ještě i konec pařížské bohémy. Stýkal se s Josefem Šímou a s tehdejší výtvarnou i literární pařížskou elitou. Působil v Galerii ABCD jako generačně mladší kolega takových umělců, jako Hans Hartung, Pierre Soulages, César Baldaccini, Vieira da Silva, Ladislav Kijno a další. V roce 1973 vystavoval ve Studiu Paul Facchetti. K jeho přátelům patřili básníci Michel de Smet a Jean Luc Sigaux a dodnes patří Jean Orizet a Francois Lescun. Velké přátelství a vzájemné uznání jej pojilo s výtvarným kritikem Jossé Pierrem. Rozhodující je ovšem dílo Františka Januly, který se v roce 2017 dožívá osmdesáti pěti let a stále pracuje. Galerie DORKA v Domažlicích postupně shromáždila reprezentativní kolekci jeho prací od padesátých let do současnosti. Mnoho již bylo po roce 2000 vystaveno na více než deseti výstavách v Čechách – kupř. v Galerii Klatovy/Klenová, Galerii Františka Drtikola v Příbrami, v Galeriích Diamant a Vyšehrad v Praze, v Galerii Orlovna v Kroměříži a také v Galerii DORKA, která Františka Janulu v ČR zastupuje. František Janula je veřejnosti znám i díky televizním filmům a reportážím (režiséři Karel Fuksa, Petr Skala, Konstantin Karageorgiev, Arnošt Goldflam). Dílo Františka Januly si pro svou nespornou kvalitu, ve které se dle slov dr. Jiřího T. Kotalíka snoubí česká obraznost s francouzskou noblesou, zaslouží pozornost odborné i laické veřejnosti.
Monumentální kresby Jiřího Kornatovského (1952), absloventa AVU v letech 1982-1987, se vymykají všem zažitým představám o kresbě, jak o ní obvykle uvažujeme. Jejich monumentalita není dána v první řadě velikostí formátu, ale jejich vyzněním. Autor pojímá kresbu jako zcela svébytný výtvarný projev, prvotní i konečný zároveň. V tomto směru je v české výtvarné produkci naprosto ojedinělý. Nepřekvapí proto, že realizoval již více než sedmdesát samostatných výstav doma i v zahraničí, nehledě na účast v mnoha výstavách skupinových a je zastoupen v četných významných institucionálních i soukromých sbírkách.
Výstava potrvá do 9.12.2016.
MICHAL ŠARŠE
Po šesti letech se do naší galerie vrací sochař Michal Šarše s instalací výstavy, která nese název „V příběhu – věc Oidipus“. Jedná se o soubor objektů, vytvořených přímo pro náš prostor. Jedno ze zásadních antických témat je pojato zcela v duchu výtvarného názoru autora, čímž je umocněna existenciální podstata obojího. Michala Šarše je sochař dnes již evropského významu. V naší galerii vystavuje samostatně po třetí, zastoupen byl ovšem i na výstavě sdružení CORPORA S, jehož je členem, Zejména jsme ovšem hrdí na instalaci sochy „Umlčovaným“, vytvořenou pro Galerii DORKA v roce 2010.
Výstava potrvá do 29.10. 2016.
JIŘÍ HANZL
– fotograf tělem i duší. A celoživotní profesí, ne ledajakou. Ve výběru jeho portfolia jako scénického fotografa je ke stovce filmů, z nichž většinu budete znát. Výstava v naší galerii ale sestává z jeho volné tvorby. „Nejraději mám živou fotografii a pohled na okamžik polapený objektivem. Klapla závěrka a čas se zastavil. Vůně a chuť obrázku zůstává stále mladá a svěží. Člověk je obdařen pocity, náladami, emocemi a neuvěřitelnou paletou tváří a to vše se snažím uložit na filmy či paměťové karty svých fotoaparátů“, říká sám autor. Není snad nic, co by Jiří Hanzl o fotografii a fotografování nevěděl.
Výstava potrvá do 3. září 2016.
MIKOLÁŠ AXMANN
Po osmi letech se do Galerie DORKA vrací svou výstavou Mikoláš Axmann. Jakkoliv představil některé své práce na dvou třech skupinových výstavách, které jsme v posledních letech uspořádali, tato třetí jeho samostatná výstava bude pro návštěvníky jistě překvapením. Nese název „Vyhlídky“ a sestává z maloformátových prací, pro autora ne zcela obvyklých. I tentokrát jsme splnili jeho přání a na vernisáži zazní hudba, jak je výslovně inzerováno na pozvánce. O netradiční hudební vložku se postará slečna Hradecká a sám autor.
Výstava potrvá do 8. července 2016.
IVANA HEJDUKOVÁ
Ivana Hejduková, malířka, grafička a ilustrátorka, absolventka SUPŠ a AVU (u prof. A. Paderlíka) vystavuje v Galerii DORKA podruhé, tentokrát na samostatné výstavě. Nelze ani jinak u autorky, které je výtvarnou scénou vnímána jako jedinečná solitérka. Svými pracemi vstupuje i do prostoru, velký ohlas měly její instalace „Za úplňku“ a „Čtení knihy v zahradě“ v Nové síni v Praze. Je rovněž autorkou velké slavnostní opony plzeňského Nového divadla, ostatně tvorba pro architekturu je jí vlastní i jako člence sdružení KVADRA, jež v tomto směru působí od roku 1999. Na její letošní výstavě představujeme především kresby akrylem, plné barev a poesie.
Výstava potrvá do 14. 5. 2016.
VOLKER LINN A JAROSLAV ŠTĚDRA
Především grafik a designer Volker Linn jako absolvent hamburgské umělecké školy prošel za svůj život mnoha povoláními více či méně spjatým s výtvarnou činností a souběžně s nimi se intenzivně věnoval vlastní volné tvorbě. Jeho hlavním zájmem jsou sochy a prostorové objekty vůbec. Působil v mnoha vesměs německých městech a realizoval i řadu výstav svých prací, kterými je zastoupen v četných institucionálních a privátních sbírkách. Jaroslav Štědra je absolventem pražské SOŠV a jako pedagog sám působil na SUPŠ v Praze na Žižkově, je členem uměleckého sdružení Kompresionisté. Pro jeho výtvarné práce – obrazy osvobozené od reality – jsou určujícími znaky imprese a světlo. Výsledkem jejich součinu je pak čirý poetismus s vlastní vnitřní dynamikou. Obrazy Jaroslava Štědry jsou promyšlené a proto nevznikají snadno, jakkoliv autor bravurně ovládá malířskou techniku.
Tradiční setkání přátel Galerie DORKA se uskutečnilo v sobotu 12.12.2015, pozvání přijalo ke čtyřem desítkám věrných návštěvníků a samozřejmě i někteří z autorů, které vystavujeme. Ohlédneme-li se za téměř již uplynulým rokem, můžeme si připomenout práce Jakuba Tomáše, Miroslava Pošvice, Igora Grimmicha, Jana Exnara, Šárky Koudelové a Ondřeje Basjuka, Oldřicha Tichého a Zdeňka Zrůsta. Naše poděkování patří nejen spolupracujícím výtvarníkům, ale i všem, kteří nás podporují a motivují svým zájmem o výtvarné dění. Těmto zejména, i všem ostatním – PF 2016. Foto Zdeněk Zrůst.
OLDŘICH TICHÝ
Malíř Oldřich Tichý absolvoval pražskou AVU v roce 1986 v ateliéru prof. Františka Jiroudka. Patří k těm nemnohým solitérům, kteří se vědomě vyhýbají všemožným rozruchům, patřícím dnes k výtvarnému provozu. O to podstatnější a svébytnější je ovšem jeho tvorba. Není proto divu, že je více vyhledáván sběrateli v západní Evropě, kde často vystavoval a je galeristy zastupován, než v České republice.
Oldřich Tichý se věnuje klasické malbě, náměty nachází ve svém od „velkého“ světa odloučeném působišti v Posázaví a dokládá, že i zdánlivě banálními maličkostmi lze tento svět popsat, prožít, uchopit. Výstava v naší galerii, která potrvá do 31.10.2015, svědčí o tom, že je v tomto svém úsilí mimořádně úspěšný.
ŠÁRKA KOUDELOVÁ A ONDŘEJ BASJUK
Šárka Koudelová je ještě studentkou pražské AVU, kde studovala postupně u Vladimíra Kokolii a Jiřího Petrboka, své studium nyní dokončuje v ateliérech Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy. Právem je označována za nepřehlédnutelnou postavu i díky mnoha dalším aktivitám – kupř. působením v Galerii k.art.on a četným příspěvkům do časopisu Ateliér. V letošním roce absolvovala čtyřměsíční stáž na AVU ve Vídni a v naší galerii vystavuje práce, které tam vytvořila.
Ondřej Basjuk v Galerii DORKA již vystavoval a nyní doplňuje expozici své výtvarné a životní parnerky svými novými díly. Výstava Potrvá do 5. Září 2015.
JAN EXNAR
Proslulý sklářský výtvarník, ale také malíř a grafik, žák profesora Stanislava Libenského na VŠUP, představuje v galerii své skleněné objekty, vitráže, vitrografie i obrazy. Na malém prostoru je tak možno posoudit široký záběr Jana Exnara i jeho svébytný výtvarný projev, jehož charakteristickým znakem je smysl pro drama a napětí, a to i ve zdánlivě klidných scénách.
Zastoupen ve významných institucionálních a soukromých sbírkách, po realizaci desítek výstav doma i v zahraničí a často uváděn v odborné literatuře i výhradně jemu věnovaných publikacích Jan Exnar dál tvoří ve svém ateliéru úchvatné skleněné objekty a malby. Jeho výstava potrvá do 25.7.2015.
IGOR GRIMMICH
Malíř, absolvent pražské AVU (2002-2008, žák profesora M. Rittsteina) patří k těm výtvarníkům, kteří „rehabilitují“ závěsný obraz. Jeho malby získávají stále větší proslulost jak provedením, tak tématy. Mimořádné jsou dle našeho soudu obrazy městské krajiny, velkorysé a drobnokresebné zároveň, reálné a fantastické zároveň. Igor Grimmich ovšem zpracovává mnoho jiných motivů, kdy na sebe prozrazuje, že je i vášnivým cyklistou a motorkářem. Po sérii výstav v době před absolutoriem a vzápětí po něm nyní soustředěně pracuje ve svém dejvickém ateliéru chystá nám mnohá další překvapení. Rozhodně patří k těm výtvarníkům, jejichž další malířskou cestu stojí za to sledovat. Výstava Igora Grimmicha potrvá do 30. května.
MIROSLAV POŠVIC
Malíř a grafik Miroslav Pošvic vystavuje v naší galerii pravidelně, po čtyřech, pěti letech. Není proto nutné ani zmiňovat jeho úspěchy výstavní a oblibu u sběratelů. Jako vždy se můžeme spolehnout na skvělé práce, precizní po stránce technické a působivé po stránce výtvarné. Spíše prožití než pouhý popis vnitřního světa autora vyžaduje subtilní rukopis a neméně pečlivé jeho zkoumání divákem. První pohled, jakkoliv dojem z něj bývá příjemně překvapivý, v tomto případě jistě nestačí. Na letošní výstavě představíme práce z posledních let, jako vždy nově nápadité a přesto na předchozí autorovo dílo plynule navazující. Výstava potrvá do 14. dubna 2015.
JAKUB TOMÁŠ
Galerie DORKA většinou zahajuje výstavní rok tím, že dává příležitost některému z nadějných začínajících výtvarníků představit cestu, na kterou po absolutoriu vykročil. Jakub Tomáš, žák profesora Jiřího Sopka z pražské AVU, se rozhodl pro malbu a jeho stopa začíná být nepřehlédnutelná. Ostatně již v roce 2011, kdy u nás vystavoval v rámci výstavy Sopkova ateliéru, jeho obrazy poutaly velkou pozornost, a to nejen pro něj typickými, resp. atypickými formáty. Tím, že preferuje kruhový či oválný formát si svou práci nijak neulehčuje, naopak. Může si to ale dovolit, neboť jeho malba je suverénní. Odlišit se jen volbou zvláštního formátu, by zdaleko nepostačovalo k tomu, aby Jakub Tomáš vyvolal zájem odborné i laické výtvarné veřejnosti.
